 | aktualizováno: 18.03.2013 13:30:48 Jk Iros Praha | |||||||||||
Veronika Rosická |
|
"JEZDECVÍ : DIALOG DVOU TĚL A DVOU DUŠÍ USILUJÍCÍ O VZNIK DOKONALÉ HARMONIE MEZI NIMI."
W.SEUNIG
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ALTIUS : Matka - CHOREA - po BLATEC l Otec - ALDAN Majitel - Iva Rosická a Veronika Rosická CHovatel - Iva Rosická Jezdec - Veronika Rosická Stupeň výkonnosti - "ST" Trenéři - Iva Rosická, Miroslav Balcar, Robert Chelberg MISTROVSTVÍ PRAHY 1.místo MISTROVSTVÍ ČR 5.místo Mistrovství Prahy 3.místo ORLING JUNIOR CAP 1.místo
Altius ... je vlastní chov. Veronika Rosická ... si ho přijezdila od svých 14 let sama.
ALTIUS - ALDÁNEK - ALDÁNEČEK
4/2005 ALTIUS - ORLING JUNIOR CUP
(5/2004)
ALTIUS - VELKÁ CENA TARPANU červen 2004 premiera ,,ST - 140cm,,
ALTIUS - MČR 2004 - 4.místo Most
ALTIUS - VELKÁ CENA TARPANU
ALTIUS - VELKÁ CENA TARPANU
ALTIUS - MISTROVSTVÍ ČR - OSTRAVA 2003
ALTIUS - MISTROVSTVÍ ČR - OSTRAVA
ALTIUS - a oblíbenec JK IROSU - Zdeněk Troška
ALTIUS - CÍSAŘSKÝ OSTROV - kvalifikace do Grand Prix Prag 2005
ALTIUS - Všemily 2002 drezůra - 1.místo
ALTIUS 10.5. 1996 s maminkou - klisnou CHOREOU
ALTIUS - a jeho papání - to má nejraději
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MARIO S VELKÝM SRDCEM Neskutečné množství vítězství - např.ORLING JUNIOR CUP Stupeň výkonnosti "ST" - 140cm MAJITEL - MIROSLAV BALCAR TRENÉR - MIROSLAV BALCAR
MARIO - ORLING JUNIOR CUP 2003 MA
MÁRIO - ORLING JUNIOR CUP
MARIO - 2003 ,,ST - 140cm,, - 2.místo
MARIO, Maroušku nespi! Ty děláš, jako by se Tě to netýkalo a my všichni víme, jak moc jsi dekorování miloval !
Děkuji Ti - FANTASTICKÝ MÁRIO
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
HÁJENKA : Matka : SALLY OTEC : ALDAN MAJITEL : Ing. Martinec CHOVATEL : Jan Vaňha VÝKONNOST :"S" Startovala za : JS Císařský ostrov Pan ing. Jaroslav Martinec byl první člověk, který podal Veronice pomocnou ruku, když přišla k vůli neshodám ohledně výhry v ORLING JUNIOR CAPU o vynikajícího koně MÁRIA.Veronice nabídnul k ježdění dva jeho koně - Hájenku nebo Výběha. Veronika se rozhodla pro Hájeku.
rok 2004 květen
HÁJENKA 2005 duben
HÁJENKA 2004
Hájenka a její úžasné ŠIKMÉ SKOKY v rozeskakování rok 2004
HÁJENKA 2004
HÁJENKA - VÝSTAVA V LYSÉ NAD LABEM 2004 SKOK MOHUTNOSTI - OBĚ VYHLÁŠENY KRÁLOVNAMI SKOKU MOHUTNOSTI PORAZILY I PLEMENNÉ HŘEBCE ! (skočily 175cm)
Dekorování - MOST 2004
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- EL ANGELO A JEHO SKOKY DO NEBE
EL ANGELO 2006
EL ANGELO 2006
EL ANGELO -2005 -Teda z té výšky bych fakt spadnout nechtěla!!!
EL ANGELO -- Verčo, ještě že jsi skrčila tu hlavu - jinak by ses uhodila o strop! soustředění v zimě roku 2006 na Ptýrově s Kamilem Papouškem
EL ANGELO - Verčo, KDE MÁŠ TŘMENY ?
EL ANGELO
EL ANGELO - ZASE SKÁČE NAD SLOUPKY - ALE KDO TO MÁ VYSEDĚT ???!!!
EL ANGELO
Canta
Původ: Matka- Wendy
Otec- Calido 1
Canta - mnoho vítězství v parkurovém skákání
Hm....jasný. Verunka zase v rozeskakování!!! Vidíte to její závodnické OKO??!!??
duben 2006 ,, L - 120cm,, ze 11O startujícich - 5.místo
 CANTIČKA A JEJÍ OPATRNÉ NOŽKY - JAK PŘEDNÍ, TAK ZADNÍ...
 POLIBTE NÁM PRDEL !!!
jaro 2005 - Lany - tři soutěře tři 1.místa (Blue Chip Candy, Canta, Hajenka - aspon se nehadali cestou domů, kdo je nejlepší
 ) Verčo: ,,Poslechni mě a nejezdi tou zkratkou!"
,,Ale mami, já tam tudy pujedu!"
,,Dělej si co chceš a trhni si nohou!!!"
 Všimně te si ruky p.Rosické a též ruky Verunky!!!
 áá Canta zase v říji (duben 2006) Veronika:,, ale Cantuše, nevím zda mam poděkovat Tobě nebo těm hřebcům co Tě rozdivočili, diky tomuto pádu jsem odmaturovala, tři tydny jsem nemohla jezdit tak jsem se nudila a učila
 ! "
Velmi dojemné, viďte...
Veroniky povaha, je vždycky se znova postavit na vlastní nohy, i když k tomu občas potřebuje gentlmenskou pomoc ...
Myslíte, že tento pád Veroniku bolel? Zcela určitě ano a hodně.
Věřte ale, že Veroniku daleko více bolelo, když jí vedli do sanitky,
která jí měla převézt do nemocnice a její stájový kolega
Miroslav Šlechta místo, aby Veroniku povzbudil tak vztekle zařval:
,, Jeďte do prdele s tou skurvenou sanitkou! Potřebuju se rychle dostat se svým koněm na odpracoviště! "
Milé však bylo, když náš maskot a veliký fanda- mentálně postižený
Ládíček k Veronice přiběhl a s radostí ze zeptal. " Verunko naše milovaná.
Vyhráli jsme viď? Těším se na dekorování !!!"
Ale daleko větší, tvrdší a bolestivější pád Veronika prožila, když jí
těžce onemocněl její nejlepší kůň Altius. Věřím, že na všechny pády
zapomněla, ale na "pád" co se týče nemoci koně Altiuse se zapomenout nedá!!!
CANTA: "Verunko, odpusť mi ten pád ! Já jsem Tě ale varovala - KDYŽ MÁM ŘÍJI, nechávej mě doma - MÁM TOTIŽ NA NĚCO MYŠLENKY- ale skákání to rozhodně není !!! VIDÍŠ - JE PO ŘÍJI A JÁ ZASE LÍTÁM JAKO PTÁK !!! JÁ SE VZNÁŠÍM, JÁ SI LÉTÁM..."
Výstava v Lysé nad LABEM 2OO6 CANTA : " Jó, to předvádění a focení s Tebou mě Verčo opravdu moc bavilo !"
VERONIKA ROSICKÁ A CANTA
Ta je krásná - TA KOBYLA!!!
focení leto 2006
Cukříček...jo ten mám moc ráda!
Dáš mi ještě tu dobrůtku - prosím!
KRASAVEC SATÉN - Gabrielka podzim 2006... 1.místo
Veronika Rosická - SATÉN - Gabrielka - 1.MÍSTO
Veronika Rosická - SATÉN
Veronika Rosická - Satén
SATÉN A představte si, že Satén i vozí turisty na Staroměstském náměstí a Veronika to umí i kočírovat !!! podzim 2007 SATEN: ,, A jak nám to spolu sluší, co Verů?"
Angie 1- klusačka
Sezony 2002 - 2005
Velké množství vítězství. Dovedla z devadesáti koní s přehledem vyhrát.
Přišel za mnou kamarád a řekl: "To snad není možné!
Ona to tady všechno prokluše a vyhraje!"
 Všimněte si VERUNČINA OKA!!! Jak jí znám - je to rozeskakování !!!
 Jo, tak tato kobylka ANGE je také velmi opatrná na své nožičky - to už musí být, když ona udělá chybu. A jako Satén - také umí tahat kočár a vozit turisty - jenom jí nebaví stát na červenou !!!Ale také umí chodit po zadních - že by do CIRKUSU ?
  Angie přezdívaná "Kaiserovka" s Oldřichem Kaiserem
Jaro 2002
 Blue Chip Candy
sezony od zimy 2004 - .....
- Majitelka- Veronika Rosická
Původ: Matka- Be My Leyla
Otec- Alkalde
S tímto koněm má Veronika v parkurovém skákání mnoho vítězství
Momentálně je CHIPÍK Verunčin největší oblíbenec
 Chip: ,,Honem, honem. Kde jste??? Z celých závodů máme nejraději ČESTNÉ KOLO!!!
Lány jaro 2005
 Veronika Rosická a Bleu Chip Candy- derby na Gabrielce 2007 - 2.místo
Po zdravotních potížích mě Chipísek vrátil do sedla. Chipe - zbožňuji Tě a děkuji
 Dekoruje hlavní rozhodčí ing. KUNST
 Chip: ,,To je ono, čestné kolo. Konečně mě ta Verča nechá zase pořádně proběhnout!"
 To mám svaly -viďte !!!
  V doprovodu bodygardů na Derby prohlídce v čele pana Jiřího Cipry s p. Němcem a panem Polákem, díky hoši
 BLUE CHIP CANDY : "Jsem opatrný, rychlý, chci pokaždé vyhrát, ničeho se nebojím a MÁM VELKÉ SRDCE !!! Myslete si o mě, že jsem nafoukaný - ALE TAKOVÝCHTO KONÍ PO SVĚTĚ
MOC NEBÉHÁ !!!"
Louny 2006, po pádech mě Chip vrátil do opět do sedla
 Chip: ,, A JEŠTĚ K TOMU JSEM UŠLECHTILÝ ...VIĎTE !!!
  Veronika se svým velice dobrým kamarádem Filipem Studentem (kove naše koníky včetně Blue Chipa)
Jenže který je který???
  ě
Irosenky : „Verčo, Verunko, vyprávěj nám prosím, jaký byl tvůj život u koní.
Od kdy jsi začínala na koních jezdit, Tvé zážitky – hezké i zlé…nějakou radu…. Tvé vítězství a prohry…
No prostě bychom se to moc rádi dozvěděli. Verunko – PROSÍM !!!
Myslíte???
 Děvčata, mé podrobnější zážitky mám napsané ve
SKUTEČNÝCH PŘÍBĚZÍCH VERONIKY ROSICKÉ.Děvčata, jelikož jsem v zahraničí a nechci sevracet do minulosti,poprosila jsem osobu mě hodně blízkou,aby toto přání napsala za mě.Já to poté přes SKYPE doladím.Děkuji za pochopení.
VÍTĚZSTVÍ A PROHRY: To asi patří ke každému sportu a zcela určitě k životu.
Asi žádný sportovec není spokojený se svým úspěchem. Možná na chvilku,
ale potom chce víc a víc.
To znamená, že když se stanete mistrem v oblasti, chcete být mistrem republiky.
Když se vám to povede, máte radost, ale už hned chcete být mistrem Evropy,
pak mistrem světa a pak vyhrát olympiádu a možná ani těm to nestačí a chtějí jí vyhrát víckrát.
Takže jednoduše napsáno, žádný opravdový sportovec není se sebou spokojený.
Tak jestli jste mi dali do mých úspěchů pár mašliček, pohárů a pár medailí a myslíte si,
že jsem se sebou spokojená, tak to jste na hodně velkém omylu!!!
U jezdeckého sportu mi přijde velmi nespravedlivé, že můžete mít ohromné srdce,
můžete mít ohromné zkušenosti, můžete mít ohromné cíle, můžete mít ohromnou píli –
ALE KDYŽ TOHO PRAVÉHO A PODOTÝKÁM ¨
ZDRAVÉHO KONĚ NEMÁTE – JSTE NULA!
A zase na druhou stránku, když jste nula a máte toho PRAVÉHO KONĚ – může
z vás být hvězda. Ale k tomu pochopitelně potřebujete peníze a velmi
dobrý team kolem sebe.
Mé největší prohry?
- Například, když jsem měla v Řisutech největší kamarádku,
s kterou jsem si užila plno krásných chvil a plno smíchu a později jsem zjistila, že mi krade.
- Další prohra byla, když jsem si připravovala nádhernou velmi schopnou
poničku Sahru na Mistrovství ČR a ona mi byl pár týdnů před mistrovstvím odebrána.
(Přitom jsem s touto poničkou nebyla nikdy poražená – ani v drezúře, ani v parkúrech)
ZA OHROMNÉ VÍTĚZSTVÍ ALEPOVAŽUJI, když jsem tuto poničku potom
porážela na závodech včetně mistrovských soutěžích a to s úplně obyčejným
poníkem za pár korun!!!
Ponička o které jsem psala stála majitele PUL MILIONU !!!
- Prohra pro mne byla, když jsem se kvůli neshodám o mou výhru v
Orling Junior Capu
musela rozloučit s vynikajícím koněm Máriem.
- Prohra pro mne byla, když umřel vynikající trenér pan Miroslav Balcar.
- Za mou asi největší prohru považuji, když mi těžce onemocněl vynikající a
nejmilejší kůň ALTIUS.Čím jste výše, tím ten pád bolí více. A přitom to vůbec
nemusí být pád s koně!
- Prohra pro mne byla, když jsem se neuvěřitelným způsobem zamilovala
do plemenného hřebce Lorda. Má touha skákat „T“ parkury byla tak
neuvěřitelně velká a silná,
že jsem kvůli tomuto koni a mým cílem chtěla pár DNÍ PŘED MATURITOU
OPUSTIT ŠKOLU !!! Ještě, že má mamka stála pevně na zemi a i když do
koní a mých cílů dala mnoho,
tak v tomto mi uzdu ani malinko nepovolila. No vidíte, za Lordem jsme jezdily
s mamkou pětkrát v týdnu celou zimu po náledí a sněhu- 4O km tam a 4O km zpátky.
Cesta byla velmi nebezpečná, protože vedla přes lesy, kopce a prudké
zatáčky a hlavně přes chráněné územím a tam se nesmělo solit!!!
Několikrát jsme se smykem řítily v neovladatelném autě, které jelo jako sáňky.
No a vděku se od majitelky nedostalo.
Na jaře mi koně Lorda vzala se slovy, že jsem se mu moc nevěnovala!!!
A teď si představte, kdyby mamka bývala povolila – byla bych bez koně do
velkého sportu a byla bych bez maturity!!!
TAK I TUTO PROHRU POVAŽUJI ZA VELKOU VÝHRU !!!
- Těžce jsem nesla úmrtí koně Linche. Do dnes ani nevím, proč mě to tenkrát tak vzalo.
Toho koně jsem měla půjčeného jenom na dvoje závody a sama nevím,
proč jsem k němu srdcem tolik přirostla. Zahynul v době, když už jsem
ho dávno nejezdila.
- Také k mým velkým prohrám považuji, když mi můj nejmilejší
pejsek Aldánek umíral v náručí. Museli mě tenkrát odvézt do nemocnice
a tam jsem dostala utišující injekce.Do dnes se s tím jen velmi těžce vyrovnávám.
- Hodně nepříjemné mi bylo, když jsem se na závodech,
ale hlavně před závody
snažila – dát do toho vše – spoustu a spoustu času a
odříkání – a potom vás na
závodech ošidili, nebo se o to ať úmyslně nebo neúmyslně pokoušeli.
Nejhorší byla cesta domu, když místo radosti, jak to mě i mému koni
skákalo - jsem byla skleslá a nešťastná.
- K prohrám také považuji mou neshodu s mým otcem.
- Za prohru také považuji i to, že jsem i já měla a mám velké zdravotní
problémy – záda a kyčle.
Byla bych velmi nerada, kdyby toto mělo vyznít, že se lituji.
To v žádném případě. Říká se přeci
„CO TĚ NEZABIJE, TO TĚ POSÍLÍ !!!“
A je na tom kus velké pravdy! TO MI VĚŘTE!
Oblíbené přísloví mé mamky je
„KDYŽ TĚ NĚKDO NAKOPNE ZE ZADU – POSTRČÍ TĚ DO PŘEDU !!!“
Takže to opravdu neberte, že se lituji. Koneckonců jsem
odpověděla na vaší otázku.
Tímto bych chtěla otevřít oči mladým a začínajícím jezdcům, aby si
v nepříjemné situaci vzpomněli na mě a řekli si:
„Ta Veronika Rosická to také
neměla jednoduché a zvládla to!
A když to zvládla ona, musím to zvládnout i já!“
RADY ?
Ale jsou daleko zkušení a lepší trenéři a jezdci, nežli jsem já.
- Asi byste se měli poučit z mých chyb.
- Pokud chcete skákat vyšší soutěže, dělejte pro to vše, abyste nebyli závislí
pouze na jednom koni. Počítejte s tím, že vám může omarodit. Musíte mít
aspoň dva v záloze.
- Když si budete brát koně do nájmu a budete uvažovat o přípravu
toho koně na mistrovství – dejte si do smlouvy velkou částku peněz – pro případ,
že by na vás majitel chtěl ušít boudu – jako to udělali na mě.
U mě to sice byly majitelky,
ale na tom to nic nemění.
- Nepodceňujte zdraví koní – nešetřete na dobrém kováři, či veterináři.
Ušetříte třeba pár korun, ale na druhou stránku můžete přijít o plno tisíc!
- Pořádně si prostudujte pravidla a výhry - ať to nekoumáte na závodech a
ať z vás pořadatelé či rozhodčí nedělají blbce – jako se tomu snažili párkrát u nás.
- Nepodceňujte svou bezpečnost. Zažila jsem na vlastní oči,
jak kamarád
spadl na jediný kámen v širém okolí a těžce si poranil páteř a je do
dnes na invalidním vozíku. Nechci o tom moc psát, ani mluvit,
ale je to velmi důležité – na vlastní oči jsem zažila, kdy paní při
nakládání koně přišla o svůj život – nedodržovala bezpečnou
vzdálenost
od těch nebezpečných koňských kopyt.
Mě například má nejmilejší ponička vyrazila přední zub.
Nemohla za to - mohla jsem si za to sama.
- Nejezděte do terénu sami.
Správně mají jet nejméně tři –jeden se postará o koně a druhý o zraněného.
- NEPODCEŇUJTE SVÉ MILÁČKY! MOHOU VÁM UBLÍŽIT A PŘITOM
VÁS MILUJÍ A UBLÍŽIT VÁM ANI NECHTĚJÍ !!!
No a Irosenky se mě také ptají na vítězství.
- Vítězství jste pro mě třeba vy dvě – potvory – Michaela Stahlová
a Nikola Kalousová
– Je to pro mne opravdové vítězství, když se vám na koních,
které jsem jezdila já - jezdí
dobře.
- Za vítězství považuji i to,když Vám někdo podá pomocnou
ruku –jako třeba mě - pan ing.Jaroslav Martinec.
- Vítězství je pro mne i to, když se někde dočtu, že mi to sluší, nebo že jsem
byla pro někoho vzor, nebo že mi někde někdo držel palce…
- Vítězství pro mě také bylo, když mi kdosi řekl: „Na toho Altiuse ve svých
14 ti letech nemáš! Je to mladý kůň a ty jsi mladá. Ty potřebuješ zkušeného koně.
Tento kůň je pro chlapa!“ No vidíte a já jsem to zvládla a s Altiusem jsem
se dostala do soutěží „ST“ a byla jsem kvalifikovaná do Velké ceny Tarpanu „T“.
- Vítězství pro mě bylo, když mi kdosi o plno koních, které jsem jezdila - řekl:
„S nimi se nezdržuj, to jsou křápové! Ať Ti máma koupí lepšího koně!“
No a já jsem to nevzdala a bojovala a pak porážela s těmito
„křápy“ koně za milióny.
- Vítězství pro mě je také to, že se cítím velmi dobře mezi přáteli
mé tety Nadi.
- No a momentálně je mé největší vítězství, že jsem se dostala
do zahraničí – do
Švýcarska. Byl to dlouho můj sen. Poznat jinou zemi, jiné mravy,
jiné přátelé a
především se naučit řeči. Mám zde kousek mou druhou tetu Ljubu
a její rodinu – manžela Chrystofa, dceru Catrin a syna Roberta.
Hodně mi v této věci pomohli a já jsem jim za to nesmírně vděčná.
A tak se těžím, že si je pořádně užiju!!!
Někdy mi přišlo, že překonávat překážky dané životem bylo daleko těžší,
než překonávat překážky, které vám připraví stavitel parkuru.
ALE JEMOC DULEŽITÉ TY PŘEKÁZKY PŘEKONAT A NE JE PODLÉZT!!!
VIĎ TY MUJ „BLUE CHIPE CANDY“!!!
 |
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz | Nahlásit protiprávní obsah! |  Mapa stránek |
¨
